italske prazdniny
Chapters
-
0:00Chapter 1: A dobrý večer vám přeju všem ve spolek. 299s · Speaker 1
A dobrý večer vám přeju všem ve spolek. Tak už jsem tady zas. To jsem znal jednoho touši leta. Ten vždycky, když přišel, tak říkal, že už jsem tady s vápnem. A já vždycky, když říkám, že už jsem tady zas, tak mě napadne, že bych měl říct s …
-
5:01Chapter 2: A prohledali mě i mou dceru i kufry. 182s · Speaker 1
A prohledali mě i mou dceru i kufry. Po pralinkách se nepídili, ani po aspirinu. Zajímali je konzervy a z těch nejvíce chatka. Neptejte se mě, proč, protože nevím. No a vyjeli jsme k Vídni. Ve snaze informovat dceru, kam vlastně jedeme, zač…
-
8:04Chapter 3: A je dál. 299s · Speaker 2
A je dál. Výjížděli jsme do středu Vídně kolem divadla, kde jsme před lety s Voskovcem provedli něco, co jsme možná neměli, ale co přece jenom stálo za to. To bylo tak. Po dlouhém předběžném jednání jakýsi muž, který byl snad blázen, snad p…
-
13:04
a nebo co takhle, Vídeňský gulášek a divadlo, opera, kavárny a vinárny a jsou-li lidé, kterým dobré jídlo nic neříká, no tak ať jdou do kterékoliv Vídeňské galerie a pak si můžou dát hovězí žebro s odstavým křenem místo moučníku jet tramvaj…
-
18:06Chapter 5: neukazujou za úplatek a nevydávají nás za trpaslíky. 212s · Speaker 1
neukazujou za úplatek a nevydávají nás za trpaslíky. Autokar ujížděl Vídní bez zastávky. Hlasatel vykládal a osazenstvo otáčelo hlavami jako publikum na tenisovém turnaji. Někde za Burgteátrem jsem ztratil rytmus a otáčel jsem hlavu proti s…
-
21:39Chapter 6: No, ale jako co, no, monem. 301s · Speaker 2
No, ale jako co, no, monem. Jako třeba slavný zámek v Dobříši. Smutně jsem hleděl po milionech oken. Marně jsem hledal lisovou a usměvavou mocnářskou hlavu. Nebyl doma. Ale za to uvnitř nebyla stěna, aby na ní nebyl v rámečku. I co nemluvně…
-
26:41
a jak jsem tak stál neprozřetelně blízko, tak jsem začal z pole honka, ze začátku docela nesměle argumentovat uvnitř, sám se sebou, že by tam přeci jenom mohlo být něco, co bych mohl potřebovat, nebo něco, nač ve schonu denního života člově…
-
30:00Chapter 8: Tak znovu teda. 303s · Speaker 3
Tak znovu teda. Pravá kapsa, kapesník, sirky, zapalovať, cigarety, drobný, nůž, kus tušky, počkej, tak levá kapsa. To jsou lísky na dráhu, to jsou druhý brejle, celá tuška, hrouda cukrlad, to jsou nějaký starý štvrzenky už moulaný. Ty nemáš…
-
35:04
jsme sledovali, jak majitel nápadu s drátem vyvlékl klíčky z palubní desky, jak sděli poháčku na konci drátu a jak je pomalu, pomaloučku soukal okénku. No je samozřejmé, že v posledním okamžiku spadli na podlahu. Tyhle věci ani jináč nemůžo…
-
37:56Chapter 10: Ty se na mě zlobíš. 298s · Speaker 2
Ty se na mě zlobíš. Ale nezlobím, ale. Ale řekni mě, prosím tě, co to má za smysl s tím Hemingwayem. Proč mluvíš za mě? Já nemluvila za tebe, já mluvila za tu holku. Održela si ruku, pomáhali nám a chtěli za to, jen abys byl Hemingway. Když…
-
42:56
Byl bych na to určitě zapomněl, kdyby v druhém letadle vysoko nad apeninami, které z velké výšky dostávají takovou barbu, jako staré etruské vázy. Kdyby se mě jiná letuška nebyla zeptala, neviděla jsem vás ve filmu, jak chytám ryby na Flori…
-
48:03Chapter 12: Kdo ví, čím to je, že mladé římanky nedělají vůbec o studu starým římským sochám. 302s · Speaker 1
Kdo ví, čím to je, že mladé římanky nedělají vůbec o studu starým římským sochám. Ať je to podnebím nebo tradicí nebo čímkoliv, dá se klidně říct, že uměj nosit, co k ním patří. A jestliže je pravda, že podle chůze poznáš bohyni, každá druh…
-
53:06Chapter 13: může s pětnou vazbou vzbudit chuťové buníky na jazyku. 112s · Speaker 1
může s pětnou vazbou vzbudit chuťové buníky na jazyku. Ledva přečtu to komačo, dostanu chuť na pokrm stejného jména. Na pečeného úhoře naloženého do speciálního láku. Nosí vává, vával to tatínek od lahudkáře s podloubí na malém rynečku. Nos…
-
54:59Chapter 14: Není Jo, těžké, páni, úhoři ještě netáhnou. 300s · Speaker 2
Není Jo, těžké, páni, úhoři ještě netáhnou. Kaldo, kaldo, horko, molto kaldo, moc horko. No, Comačo, niente. Stál tam opodal před káváliňčkou typický Ital, asi tak kolem šedesáti, opálený, vlasatý, a zval nás do chlátku. Comačo nemá, ale mů…
-
59:59Chapter 15: jak se zase. 300s · Speaker 1
jak se zase... Řekne, no, kuchařka, prohlásil pražák a dodal, kde jsem přestal, jo, jak se nám narodil Paolo. A vyprávěl dále tím couvavým způsobem, jak se oženil, protože předtím hodně pršelo a pát se rozvodnil a on byl číšníkem nedaleko S…
-
1:05:00Chapter 16: Astroj spustil marčadej gladiatóri. 299s · Speaker 1
Astroj spustil marčadej gladiatóri. Halas hlasů zhoustl a vrchkolil unizóno. Paní Bražáková, Marie, čišníci, ficky to všechno nastupuje s mysami. Za pochodu gladiátorů terýny s polévkou s játrovými knedlíčky v tom hrozným horku. a mísi a na…
-
1:10:00Chapter 17: kal se sousedem, tak mně připadali jako stadion nabitý diváctvem, které čeká nějakou senzaci. 147s · Speaker 1
kal se sousedem, tak mně připadali jako stadion nabitý diváctvem, které čeká nějakou senzaci. A senzace se asi měla dostavit směrem od Kampanily, protože všecky zobáčky tím směrem ukazovali. Vrkání najednou stouplo od tercí. Od Kampanily vy…
-
1:12:28Chapter 18: hlava nehlava, peří poletuje a vrkají, vztekle vrkají, padají, klopítají, klofou po sobě. 67s · Speaker 3
hlava nehlava, peří poletuje a vrkají, vztekle vrkají, padají, klopítají, klofou po sobě. Tři patra, tři živé vrstvy jedna na druhé, už ne bratřičci z Báni a Říms, ale vola ta chtivá zrna, chamtivé zobáky zobají a zobají a peří lítá. Díval …
-
1:13:36Chapter 19: A kde jsme teď? 300s · Speaker 2
A kde jsme teď? No teďka jsme tedy výždíme z Patavia a jedeme směrem na Bononii. Tam někde je Via Emilia. A kdybychom teďka chtěli překročit Rubikon, tak bychom museli na jíhovýchod, jo, na jíhovýchod, na Fánum, a pak po Via Flaminia na Řím…
-
1:18:36Chapter 20: No tak mě nech domluvit, sakra, ne? 300s · Speaker 2
No tak mě nech domluvit, sakra, ne? To jsem to vtěl. Za vojenský nákladňák. Vojáčkové seděli pod plachtou a měli z něčeho ukrutnou legraci. Nedalo se předjet a hoši si nás začaly prohlížet. Posunikovali na Janu všelijak a ukazovali na mě. N…
-
1:23:37
Přehodila přes mě, jak se to jmenovalo, chetolosos, jo. Takovej narůžovýlej plášť pro chorovody. A vyběhla se mnou po schodech na kůr. Chrám byl pode mnou jako na dlaní. Venku vykřikli pretoriáni, áve, a za mnou a nade mnou spustil zbor. Cí…
-
1:25:16Chapter 22: to je pochopitelný. 299s · Speaker 2
to je pochopitelný. Buď velekněz zkrátil tenkrát obřad, anebo to tak nějak uteklo, najednou přivádějí bílýho bejka a snad ho něčím omámili, nebo byl ten bejk věřící, ale prostě stál tiše o daně, ani se nehnul. Před císařem na posmátný místě…
-
1:30:16Chapter 23: Popolezla o malej kousíček a začala si třít nožičky. 301s · Speaker 1
Popolezla o malej kousíček a začala si třít nožičky. Znáte ty nožičky? Ty nejpřednější. Mnula si je velmi spokojeně a tak si začala zase jiným párem nožek masírovat křidýlka. To všechno dělala hlavou dolů, seděla přece na stropě a mně tak n…
-
1:35:17Chapter 24: po jeho postavě k nebi plnému hvězd. 106s · Speaker 1
po jeho postavě k nebi plnému hvězd. Obešel jsem ho. O té doby, kdy jsem toho panáka, jak říkají sochaři, kteří mají svou vlastní hantýrku, když jsem toho panáka spatřil poprvé, mnohokrát jsem si na něj vzpomněl. Dívám se na chlapce, jak ce…
-
1:37:04Chapter 25: a muž pravil italsky. 299s · Speaker 2
a muž pravil italsky. Dvakrát stregu, dvojitou. Potom ke mně. Mluvíte italsky? No, povídám, že ne. Přehodil výhybku na franštinu, pak němčinu a angličtinu. U té jsme zůstali. Neurazil jsem vás, když jsem vás pozval, ptal se. No, ujistil jse…
-
1:42:05Chapter 26: Neměli by, ani by neměli na nic čas. 178s · Speaker 1
Neměli by, ani by neměli na nic čas. Každý den program. Florence by měla vysílačku, Píza by měla vysílačku, i Siena. Papež, ovšem, papež by měl tu nejsilnější. A teď by si vzájemně začali umělce přeplácet. Čet si někdy Michelangelovi sonety…
-
1:45:04Chapter 27: Patrně dobré. 300s · Speaker 2
Patrně dobré. Je tu kolem nás něco, co je patrně dobré? Tady je nádhera, dílo. Seděli jsme dál a mluvili jsme. Apili jsme. Pak zhasli na chodníčku a přenášeli stolky dovnitř. Nechtěli jsme ten svůj vydat, i šli jsme za ním. Představ si, že …
-
1:50:05Chapter 28: Ján, nadával jsem včera moc na televizi, bys vydal Bob. 303s · Speaker 1
Ján, nadával jsem včera moc na televizi, bys vydal Bob. Hm, dost. Hm, po šampaňským skrov vždycky nadávám na televizi, já bych asi měl zajít k psychiatrovi. No a co máš vlastně proti televizi, konkrétně? Hm, konkrétně? Konkrétně mám proti n…
-
1:55:09Chapter 29: A každý vynález, který hodil na misku vach, vyvážil citem, tedy přenesl na plátno, na papír, na pergamen. 303s · Speaker 1
A každý vynález, který hodil na misku vach, vyvážil citem, tedy přenesl na plátno, na papír, na pergamen. To padlo na druhou misku. Jen tak vzniká harmonický věk. Proto je v naší době disharmonie, protože mozek vede a srdce křadne. A bobe p…
-
2:00:12Chapter 30: Leč, jak bylo řečeno, víno bylo dobrý, pastýřovi bralo a rozvářalo mu jazyk. 107s · Speaker 1
Leč, jak bylo řečeno, víno bylo dobrý, pastýřovi bralo a rozvářalo mu jazyk. Svržený král dědeček těch dvojčat se o nich dozvěděl, vysvětlili jim jejich původ a když to kluci pochopili, co by z nich všecko mohlo být, udělali s dědečkem Puč …
-
2:02:00Chapter 31: To se dá očekávat. 302s · Speaker 2
To se dá očekávat. No ale přesto se stalo, že přišli s ženami a s dcerami a následkem toho muselo dojít k tomu, k čemu došlo. Římané popadli Sabinky a odnesli si je domů a zamkli se tam s nima. Sabíňané vytáhli proti Římanům dokonce i ti Sa…
-
2:07:04
Jinu, smál se, nějakej ten grejcar nasplátky se vždycky se žene, ne? A někdo se někdy přižení s věnem, nebo někdo umřel, nebo se něco zdědil. On tak všel jak a mávl optimisticky rukou. Lepší projezdit, než propít. Nevím, kolik řím vypije, a…
-
2:12:05Chapter 33: a jak odcházeli mořský břeh i příboj, ztrácel vzhled obchodního podniku a měnil se zpět v přírodu. 300s · Speaker 1
a jak odcházeli mořský břeh i příboj, ztrácel vzhled obchodního podniku a měnil se zpět v přírodu. Díval jsem se na moře s myšlenkou, jak asi dlouho bude trvat, než je zase uvidím a ucítím a ochutnám. A moje dcera povídá, abych to tak nebra…
-
2:17:05Chapter 34: Pět Ted a jednoho strýčka, řekla bez přemýšlení. 181s · Speaker 1
Pět Ted a jednoho strýčka, řekla bez přemýšlení. Pak se zarazila a začala počítat na prstech. Ano, ano, správně. Strýček Oberon padl ve Španělsku, ten byl nejstarší. Strýček Ernány se ve válce potopil s ponorkou. Strýček Lohengrin zemřel ja…
-
2:20:07
Zavolala něco a podnikatelstvo se dostavilo v plném počtu. Ajda se pokusila tlumočit naše požadavky. Jídelního lístku, o který bychom se mohli občít jako o chartu, nebylo. A jedin kulinářský slovník nebyl na výši, zásoby surovin novopečné t…
-
2:21:12
Hezčí a skutečnější, než všechny rity Hayworthový dohromady. Trochu udýchaná, veliké zelené oči, pod vysokým čelem zkoumaly Janu a potom mě. Dalo se číst v tom půvabném obličeji o matce, která ví o světě všechno potřebné a která tím pádem n…
-
2:22:54Chapter 37: A jistě, že ne. 79s · Speaker 3
A jistě, že ne. Já mám na mysli jí fantazii, jako třeba, že Lohengrin se potopil s ponorkou. Ne, to nelhala. To se zmýlila. S ponorkou se potopil můj bratr Ernány. Lohengrin umřel po narození. Aha, a to by znamenalo, že máte opravdu sestry …
-
2:24:14Chapter 38: Neměl čas. 169s · Speaker 4
Neměl čas. Vařil v obou kuchyních, sám nakupoval, všecko dělal sám. A přece vás bylo tolik dětí. Sedm, vlastně deset. Snad právě proto neměl čas chodit na operu. Dával nám jména podle oper, které byly na repertoáru, když jsme se zrovna rodi…
-
2:27:04Chapter 39: Tak co si počnem? 300s · Speaker 2
Tak co si počnem? No já nevím, no. V úterý hraju v uherským hradiště a dnes máš sobotu. V sobotu odpoledne. A jsme v Brennerským průsmíku a on žádá, aby jsme buď jeli do Bolzána a počkali tam do pondělka, až oteřou nějakou tu jejich prefekt…
-
2:32:05
kterou jsme procházeli skoro hodinu, hledajíce místo u stolu. Malý pěší výlet podložený dechovkou, velkopivnicovým velkohalasem a cinkotem litrových sklenic. Zlý sen piják a piva proměněný pro výstrahu ve skutečnost. Před Norimberkem jsme u…
-
2:33:26Chapter 41: Šel, vlastně vlál tmou. 243s · Speaker 2
Šel, vlastně vlál tmou. Zastavili jsme po jeho boku a ptali jsme se ho na cestu. Nach, Čechaj, zvolal a přistoupil blíž. Prohlédelstiná, s apokrátšová. Ja, ja, nach Čechaj. Ja, nach Čechaj. Und den Bolševíken fürchten sie sich. Nichts, ein …