hodina_23.4

0:04

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Ani jeden zvíchu není? Tak jdete! Už to bylo brálo. Kamo, ty, to je, pojď. Jak jste tady vyplali nějaký dotazy, tak se zvětejte. Tak, jinak, dneska nemáme prezentaci nikdo, zítra má Šimon na pola. Prosím vás, zkolejte ty mobile, já tady něco řeknu, tak nikdo nereaguje.

0:38

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Jsem to tady jak těchou koštou posíláte dál.

5:09

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Třeba? Šváčko ještě třeba. Tak, co pak ti říká bitva u sátu? To bylo na bitvu.

5:39

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Tak, ještě jedna trojka, nějaká, nebo čtyřka tady. Co? Co potřeba ujítáš, Heimkeny? Já nevím vůbec nic. Takže co? Takže zepět? No, tak já to zkusím, asi tady. Třeba ztahovat. Třeba ztahovat. Třeba ztahovat čtyřku. No, brech svala čtyřiná, to by bylo lepší. Brech svala čtyřiná. Kdo to byl?

6:17

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Jaké typické znaky pro Barco? Že ty vstavby neměly většinou žádný pravý úplně, že by bylo takový, než to říct, nějaký hladký, něco jinýho. Nějakou památku Marocu by si vyvodil. Ani jedna. Nějakého amerického politika, z doby americké revoluce.

6:57

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Třeba. Ještě jednoho okorát prohlášení nezávislosti. Tak. Kdy a jak končí 30 letáva roku? 1648. A jakou dálosti?

8:08

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Popravou těch pádů. To bylo kdy? Asi dřív. Asi dřív. Mírek, který byl Mírek. Jaký? Westfalský. A jak to má se končit? Třeba má mý výsledky v té nálogy. No jo, ale nějaký jiný výsledek. Týká se náboženství. Náboženství rozhoduje.

9:01

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

To se vám děl, tady máte 4 a 4 mínus.

9:08

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

My dokončíme dneska velkou francouzskou revoluci, už nám tady znovu moc nezbývá. Podíváme se na dokumenty, něco se poslatneme. To, jak uvíme, jsme tady minulý kýden teda mluvili, prosím. Takže prosím vás, zítra ještě budeme zkoušet.

9:31

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

asi od té třicetiletý války. Teď moc toho opravdu není, zpoušímám, že třicetiletý války, já si to jen napišu, abych to tak neměla. Jakový mi teda připomínám, že to byl jakýsi politický klub, diskusní klub, hlavní slovo, Maximilian Trost, Broxpijer. My jsme podle tady toho postala svatého Jakova, hlavní slovo té revoluci.

10:00

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

A kdy jak opíněj...

10:02

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

A tady k tomu jsme asi minulát skončili, dělají takové věci, které bychom mohli nazvat populistické, chtějí se zalíbit, říkají, jaká mzda stanoví minimální mzdu, maximální cenu obilí, maximální cenu chleba, ale nejdržitější pro její vládu je politický teror, to znamená opravování vilopina, opravování všech politických odkudců. Kolik jich bylo těžko říct, jo, ty údaje se opravdu liší.

10:30

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Nějaká podrobná statistika neexistuje. Jenom za tyhle dva roky jsem našla údaj 240 tisíc francouzů. Opravdu to nemusíte vědět, čísla se liší, ale to není počet mrtvých celá velká francouzská revoluce. To je jenom počet opravený v době toho nejložšího jako míňského teroru nebo míňské diktatury.

10:53

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak, tady jsme tenhle skončili. Opravky mělu jsme si také říkali o novém upravčím nástroji. A Termidor jsme si taky říkali, to je pravda. Takže budoučí ta revoluce končí tím, že lidé se začínají vlastně bát sebe navzájem. Říkali jsme si tady to heslo, když už mě přijde říct, vej, to pěkné heslo. Jaký? Kdo pak si to pamatuje? Revoluce požíráce. Revoluce požíráce a vlastní děti, co vlastně chtěla.

11:26

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Takže revoluce požírá své vlastní děti. Nikdo si nemůže být jistý svým vlastním vývozem, ani samotním vůdci. Vlastně všichni vůdci, včetně Robespiera, končí na popravišti, někdo je zavražděn, někdo je popraven. Nikdo si nemůže být jistý svým vlastním životem.

11:44

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Všichni mají taková politika strachu, obruskáho strachu, nejistoty a lidé mu se tohle začíná zajít. Říkají se, že tohle jsme vlastně nechtěli. My už chceme, aby se situace vrátila do normálního. My už se chceme normálně pracovat, normálně se vrátit v normální...

12:04

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

doby. Takže situace se vrací do normálu a ten rok 1794 končí, vláda je komínu a ta situace se postupně vlastně normalizuje. Tak, ještě si něco řekneme o, tady máme obrázek, jak byl ten rok zpět, teda jsme taky tady o tom mluvili a teď už si napište, že byla vypravena ta vojenská nebo zorganizovaná vojenská intervence proti Francii. A já vám tohle ještě trošičku

12:32

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Vysvětlím, protože je poměrně náročné. Jak byste vysvětlili slovo intervence? No, nějaký jednodušší slovo. Intervence rovná se... Vojenský. Většinou je to vojenský fát, to musí mít cizího státu.

12:53

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Možná máte nejčastější spojení s rokem 1968 a pádem s sovětským vojím, s vojím spračujícím. A i do Francie měřila cizí vojska. Proč pak asi to cizí vojsko? Davides Kovej to někam. A ty bych určitě měl za prvý a za druhý. Máš se těm určitě někde i kde sedíš, pojď. Nejenom ode mě, paní Třídík, pojď, já jsem ti to taky říkala.

13:23

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Sluchátka má, poslouchá něco, dělá něco jiného, pojď sem, abo můžeš mi rovnou odpovědět. Proč pak cizí stát vpadly na území kamci? No Davida, určitě ještě. Po třetí pro Davida. Proč bojista cizí, cizí bojista vpadly na území kamci? Přesně tak, kdyby nedělal něco jiného a vnímal a čer, tak by to i věděl. Takže co máme? Co vás napadá? No, prosím. Je to vlastně straš z toho.

14:00

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

co by ten nová revoluce nastavila. Tehle jsme stejný dvot jako proč vrpáte do Československa. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano. Ano.

14:18

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

co jsou cené, Hrakousko, Rusko, Anduješ, Panělsku, prostě všechny okolní státy se bály, že by se revoluce mohla rozšířit k ním, co budeme dělat, až te revoluce zasádají naše území, která nám taky pomraví krále, taky budou zatýkat a vraždit šlechtu. Prostě se ostatní státy bojí, že by se něco takového mohly vyhunit. Takže proto vyšlo svoje vojsko na území Francie, chtějí tu revoluci potlačit.

14:48

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Takže to je ta vojenská intervence proti Francii.

15:00

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

To je vážná. S touhle dobou je skvěta i jedna známá mluvědní věc, píseň. Co pak mám asi na mysli? Ježiš, já jsem to opomněla, jak se jmenuje. Hymna Francie, která, dneska to je hymna, a stala se ta hymna z písně, která se jmenuje podle jednoho francouzského města.

15:23

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Marsej, Marcelíza, přesně tak. Vy určitě všichni znáte, poslepáme si kusíček té písně, je to Marcelíza, hledně si to nepočíte 6 kg na těch závorek.

15:36

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Píseň, která se děla to spodně pochod, je to taková bojová hnevna, ta francouzská hnevna, jestli si, já zapíneš, k vám pustím, ale až to vyděláme tu prezentaci, ta francouzská hnevna je taková velice kudrná, velice bojovná, ty slova jsou velice drsný, no, a ještě nějakého pro něj. Zdíkalo to tak, že vojáci, že vojeli normálně pochodovali, počtali malýho koukratu, kteří pískou tu melodii, co se člověk začne to používat. Áno, áno, přesně tak.

16:11

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Takže skutečně velice taková drsná píseň, bojová píseň a z toho se Marseille vyzala pásně... To jsou předražené píče, nejlepustáčko. Jo? Vznikla tak, že ti Marseille je přístavné město, si už vám přečíte, kde je, zanáte minimálně z fotbalu, a právě tohle město je plné vojáků námořníků.

16:32

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

A tihleti vojáci vyšli na pomoc obléhané paříži, tak si do tým zpývali a stávali kulturní písni.

16:42

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak, no my měláme ještě do velkou francouzskou revoluci, napíšeme si ještě proč skončila velké francouzské revoluce, konec velké francouzské revoluce a schrneme, co jsem tady říkala, schrneme si důvody, proč ta revoluce zpěje s námi konci. Vůdřové jsou rozhádaní, podezíraví jeden, pozíraví druhý, vít třetího, navzájem se obvinují, navzájem se posílají pod gilotiny a vězení.

17:11

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Takže nejednota vůdusů bych to nazvala. Totální unava, strach, vyčerpání, lidé už se chtějí drátit k normálního životu. Další stráta politiky, opakuje se to tady jinak řečeno, touha pořádů, touha posilné osobnosti. To se děje velice často, mnozí na to upozorňují, v dnešní době je Evropa plná demokracie, ale...

17:36

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Možná demokracie si mnozí myslí, není úplně ten správný řád. A mají pravdu. No lidé mají pocit, že nějaký správný vůdce by mohl nastolit lepší pořádky. No a tím vůdcem, který přichází, pomalo se stává napolel. Neřesně tak. Takže toho pořádu, toho posilné osobnosti a nástruhuje napolel. Prosím vás, to poslední taková fráze, která se mi líbila. Ideální svobody narazily, ideální strachu.

18:04

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

hladován, dichaust, společnost, dalepšenost pořádku. Takže je to řečeno, tak já třikrát všechno opakuju. Evropa se vrací, Francie se vrací k jistotě pořádku, jen předrevoločním oběrům.

18:23

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tady připnáme a podíváme se teda, když poslachneme si, já vám pustím aspoň kousíček, tak dny, jestli sledujete sport, protože jste koukalé na Olimpiádu nebo jiný sportovní dvání, víte, tušíte, jak zní francouzská těmna, jestli ne, tak si osvěříme. Prosím nám, budete dělat přes tým překlady.

18:56

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Bude tam běhat čistý překlad a jenom ten je tam proto, abyste sledovali ten text, abyste opravdu... On je hodně drsnej, jsou tam samé popravy.

20:13

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

tak necháme práci a pomalu se dostaneme k osobnosti na polon takže si napište napis na polon a pakte

21:14

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

kdy ho mají doobrazit jako většině velikého mocného, když moc veliký průstav nebyl, ale přesto velikého vojebuce. Říká si, že to je asi jeden z největších vojebuců Francie, i když zavedot Francii vlastně, dá se říct, je na pokraji zkázy a má na svědomí statice lidských životů, ale přesto francouzi dodnes milují.

21:40

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

My se podíváme na jeho život. Víte někdo, kde se na kolom narodil? Dále je ne. Dále je ne. Na korzyce. Vybor. Vy si můžete napsat těho? 1821. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849. 1849.

22:56

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

A v tehdy patřila francouzům dneska také, ale několikrát do studii změnila národnost majitelek. Přídaly se tam francouzci španěle a italové, takže dneska je zase francouzská. Na konzice, nevím, jestli jste jí byl, ale tam člověk má pocit, že když otevřím opravdu volejovky, tak na vás vyskočí na polon. Nejdete ho úplně všude.

23:18

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

náměstí, ulice, všude, sochy, jo, oni jsou skutečně na ní patřičně hodní, je to dobrý reklamní prostředek, všude ho máte na trkách, na rankách, všude, a je to teda největší vlastně koruzič a dá se říci. Dnes je pochází z toho největšího vládnoucího rodu, dá se ještě pochází z té nížší šlechty, ale jsou bílým vzdělavostí, s opnostmi, pracovitostí, ale i velice úspěšným vzpětům s rovnými ženami.

23:47

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

jsem vypracoval na tom společensko-politickém přemříčku, až prohal vejš a vejš a vejš, až se dostal na úplně nejnižší politický stup. Prostě tam vojenská kariéra studuje vojenské různé školy, vstupuje do armády, je velice schopný. Poličník dokáže, vojenská kariéra, dokáže ohlipňovat svoje protivníky.

24:51

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Ty furt čivíš na ty samolepky, veď jau tysto. Jde mysli nít Krištafa.

25:00

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

4. Kdy je koronován císařem?

25:04

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Že ta kariéra stoupá, stoupá, už to není jenom vojenská kariéra, ale prohlašuje jsem císařem. Jsme v roce 1804, takže je to pár let nebo pět let po konci Velká francouzská revoluce a lidé v něm vidí budoucnost, je velice oblíbený, velice schopný a lidé začínají říkat, tak náš císař, buď bývalý císař, buď monský císař, ten to nezvalá v korekouci, my si zvolíme jí po jiném roce.

25:31

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Věděl by někdo něco zajímavého? To je korunovací císařem. Já si myslím, že to je ten který snad, kde nechal korunovat papreže. Ano. Přesně. Vždycky smí korunovat jenom paprež. Ale nakonám dokázal, že on papreže vlastně vůbec nepotřebuje. On se teda pozval na tu korunovaci. Podívejte se na ten obraz.

25:56

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tady máte pepežská mikra sedící papež, napoleon, stojí, na svých rukách dvěží korunu, a tady klečící jeho první manželka a rodina. Takže dá se říct, že on si koronoval sám. On tu koronou císařkou s rukou papeže cizal sám, sám si ji nasaděl na hlavu a sám ji nasaděl na hlavu svojí manželky. Tímto dokázal, že já nejsem jenomý, než ten císař. Já jsem minimálně stejně tak schopný, mocný, protože nás chcel něco jít.

26:25

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tež pafé 60 práterů, že se to nechal líbit, možná trochu brblo, že se mu to neníkalo, ale nemudělal nic proti tomu. Takže jakoby tohle gesto strpěl, no? A tady máte ještě výřez jiný. Takže 1804 se napoleho stává císaře.

26:44

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

On je velice úspěšný, nezůstává vojenským generálem, je velice úspěšný, nejznámí, no jedno z nejznámější žíky, každým do Egypta, to ještě tří let, protože se nás to ještě zuří, nebo muset. Takže na to ještě si úspěšné žíky do Egypta, které se objevuje ménu fascinace starověkem, antikou, ale i egyptskými pyramidami, je teda pravda, že

27:08

S… Speaker 3 (hodina_23.4)

Francouzi tady u Karno, co můžou spoustu kulturnímu hlavství odvezou do svých muzeí, do funkácie.

27:26

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

těče těch bitev, on většinou těch bitev vyhrál, ta statistika je asi 77, že jich vyhrál bitev a jenom 4 prohrál, ale kůžel, ty 4 bitvy, které prohrál, ty zná sporo každý, jo, ty jsou známější než ty bitvy, které vyhrál. Napište si tak získávání území a dvěmi cestami, zase buď válečnými spěšnými drženími, anebo, jak to bývá, s nějakou politikou.

27:54

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Ne, že jste oženil sám, to byl žena tehdy jenom dvakrát, ale ožení veškeré svoje příhůzenstvo, sestřenice, bratrance, všechny probda ožení do evropských zpřátelých zemí, takže ty země jsou mu nějak zavázány. Takže úspěšná vojenská taření, zjistit si říků zemí.

28:13

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

No a nejvíc můj žijí v žaludku země, odvěký evropský taky, ale ještě předtím, odvěký přesně tak, odvěký francouzský nepřítel Anglie. To jsou vždycky dva takové kohouty na tom evropském smetišti. Od jakže vás spolu budou bojovat Francie a Anglie. Takže soupeření s Anglií, nejznámější bytva, napište si bytu 1805.

28:38

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Je to mis trafalgar. Mis trafalgar. Mis trafalgar. To je mis tím. Ne, už jsme si říkali umysu dobré naděje. Co je to mis?

28:47

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Boh, výběžek, výběžek do moře většinou, zklamatý výběžek do moře to bývá většinou. Ten Trafalgar není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není mezi Jigelamáč, není

29:10

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

s další bydvou, jo? Takže je říjnová bydva, je to bydva proti Anglii a vy budete znát jménu admirálu Nelson. Takže napište si Nelson, ten máte ještě jednou. Kdo jste byl v Anglii, tak v Honglíně znáte možná šachvalgarský náměstí, pomník Nelson. Je to do dnes skutečně velký anglický národní hrdina. Admirál Nelson, Nelson.

29:37

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak, jdete od Trafalgaru. Udívejte na tom matku. Co to je za stát? Španělsko. Španělsko, ano. Takže to je u Gibralgaru. Není to úplně, jo, mezi Francií a Anglií. V námořní bytva. To je v děložitý vědět. Tahle bytva byla námořní. Ta bytva má zenkový historik. Vyhrála Anglie.

30:00

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Ale, Emirál Nelson umírá, no? Takže Nelson umírá, Anglije nevítězí a stane se teda velkým anglisním hodinou. No a tady se Napoleon uměnuje jednou důležitou věc, že na moři mu to moc nejde. A žádnou jinou bitvu už na moři se svede, no? Takže neuspešná Napoleonová bitva, bitva u Trafalda. No? Všechny tez jistí prodat právního dřinu.

30:28

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Vždy. Vždy. Vždy. Vždy. Vždy. Vždy.

30:52

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak jsem vám řekl, že jen sválně, jestli si myslíte, že tuhle poraženou bitvu, tuhle teda neúspěšnou bitvu, ještě toho nějak zpamatovává, truchlí, nebo má nějaký výčetky, vůbec ne. On dělá všechno pro to, aby tu armádu nějak zmodernizoval, postavil na nohy a už za dva měsíce se svede slavná bitla na našem muze. A to je bitla jaká? Ta ne, ta ne, ta ne. Později.

31:18

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

u Brná, bitva o Slavkova. Výborně. Takže napište si další bitvu, bitva o Slavkova. V 18. měsíce nebudu po vás ji vidět, ale takhle byla už v prosence. Dva měsíce po té neúspěšné bitve, no, bitva o Slavkova. Já bych řekla, že to je asi nejslavnější na Polova bitva. On ji teda vyhrává největší, nejslavnější na Polova bitva. No, největší, nejznámější, vytězství.

31:47

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

My ji známe, protože na našem zemí Slavkov je Brna a říká se jí bytla tří císařů. Bytla tří císařů bychla Slavková. Oni všichni nebyli císaři, takže byli sár. Takže na jedné straně na kolon, proti němu rakouský císař a ruský císař, nemusí nevědět jenom jméno. Takže na kolon vyhrává proti rakousku a rusku.

32:13

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Oni se spojili do Romany. Rakousku a Rusko se spojili do Romany. Mysleli si, že tak Napoléon porazí, ale neuspěli. Napoléon bych dát. Chtělo podepsat mír a ještě ke všemu dát Napoléonovi novou manželku. Udívejte se ještě jenom ty mobily, jsou takové gigantické, kdybyste se tam dostali na toho zemí koni Slavkova.

32:39

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Konají se vám každorod, nevím, jestli každý rok nebo nějaké jubiléní roky vždycky rekonstrukce bytev. Ty rekonstrukce bytev možná jste nějak uviděli, nekonají se jenom předovětní bytvy, ale jak jsou na kononcní bytvy spoustu spolků i mezinárodní účast. Když jsou nějaké kulaté roky, tak se síží vyslatkovat spoustu takových nadšenců a ty bytvy se rekonstruují.

33:04

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Je dokonce i hrov z najítra Českých, tam na něj nekoužíte a má si.

33:15

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

A to se právě odehrává všechno.

33:45

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

A tady na první polu vidíte, no, připomíná nám to zase Řím, no, to je ten duchel z toho, jak byl ten Napoleon fascinovat Římé antikou, a ať už je to neoklasicismus nebo empír, on se tím obklopoval, architektura, ovlečení, všechno chtěl mít, jak ho měli v Římě.

34:06

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak tohle nemusíme vědět a teď si napíšeme, co to byla tzv. kontinentální blokáda. To je takový výmysl, nápad, jak Anglii porazit. Když to nejde v bitvě, tak to bude jinak. Já bych tady použila poslovo embargo, nevím, jestli tady máme blokáda, embargo, kdo prostě na konou zacházal ostatním zemím obchodovat.

34:35

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

z Anglii, zákaz obchodování z Anglii. Anglia je prostrop, je závislá na spoustě dovozu a vývozu a on byl natolik moc neschopný, že si dovolil ostatním zemím zakázat obchody. A myslel si, že tím Anglia zrovno je. Takhle třeba přinutil evropské přístavy, aby ničili anglické zbožení.

35:00

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

no, teď nejde u mě, tak jenom u čaj, ale aby to odházali do moře, nebo tře spálili, zinfidovali, aby se nevědovali k obchodu. No a princký král jenom smutně pouhla, tam to teda povedl. A naštěstí do Anglii ta blokáda nakrvala úplně tak dlouho. Tak, podíváme se ještě na... Já jsem říkala, že Rakousko musí dát, nebo on si vynutí, Rakouskou princesu nechává se rozvést.

35:28

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

s prvním anželkou a bude se tuhle prosadici, nemusíte vidět o jménu. Marie Ruzuz. Takže si vlastně to Rakousko zavážem, no? Možná by měla velkou prdel, ale v té době to nemohla namalovat. Ten se teda to je menej jejich syn, on se nedošil asi 11. let a uvírá do vizi. Tak tady mám ještě jednou.

35:52

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

Tak poslední ještě obrázek. Podívejte se na Evropu v době největšího rozsmaku napolomenských válek. Takže prakticky, když tady vidíte, ty hranice, to jsou země, hranice zemí, které patřily na Polonu. Tady bylo strančky. Portugalskoho jsem nepotřeboval. To by bylo správně volného města.

36:25

S… Speaker 2 (hodina_23.4)

Jo, ty nekře, to je dobrý. A to je co říct, já mám pač tu jí.

36:50

S… Speaker 1 (hodina_23.4)

a všichni tři zažili tvrdou ruskou zimu, na který se dál mám. O rusku budeme mluvit příště.

Зведення

Запитати комп' ютерного гравця про цей маршрутний індекс