Матем 23 09

1:20:40 8 સ્પીકર 32 પ્રકરણો 1586 સેગમેન્ટ્સ

પ્રકરણો

  1. 0:09

    Když se zeptáte, kdyby bylo, tak bylo splňovat tu podmínku. Výroková forma, která je svýslou čárou, tak by musela být pravdívá. To by to znamenalo, že energií, kdyby ovšem... nastala ta druhá možnost, že by ten nebyl přeskeměn, a vlastně to…

  2. 2:05

    jestli jsem. a zase dojdeme analogicky ke spolu. No a teďka vlastně, jak v tomhle? Takže jedna možnost je zavedení axiomatické teorie množiny, tohletou cestika, která přesně formuluje, co to jsou množiny a zavádí pravidla, jak se s těmi mno…

  3. 4:57

    protože to tam može být. Takže to znamená vlastně, že když to M bude spolužit při toho M, tak on musí platit, že vlastně M je prvek víc. A zároveň, když nastává něco podobného, jak už jsme myslím, že se tady chceme spadit, když máme tady pr…

  4. 6:18

    operátor negace. Takže ji musím znegovat. A teď je tady koniunce. Tam si ukazovaly pravdivostní tabulky různých výrokových logických spojek. A vlastně víme, že ta koniunce se při negaci uvědí na difiunci. Ono, vlastně si to dá vysvětlit, kd…

  5. 7:39

    A nám zbývá jenom, že M není takhle víc. Takže vlastně nestalo se nic zvláštního, jenom, že jsme pomocí té množinové symboliky sestrojili objekt, který tady nebyl do začátku. Což nám nevadí, je to třeba podobná situace, jako třeba upočítání…

  6. 9:32

    Takhle se dostaneme k reálným číslům. Vlastně něco to je situace, protože si zala větná, už se to nevadí. Teďka, když jste tam zapisovali nějaké množiny, vlastně pomocí právě toho oboru pravdivosti výrokové formy. Kud jste měli pečtivé přít…

  7. 11:11

    které dali vše, budeme tam mít všechno, co existuje. Vlastně nastane něco podobné, takže vlastně... tento objekt M vyskočí vlastně z toho univerza všech existujících objektů, čili vlastně to říká, že takové M neexistuje. No, takže to je jin…

  8. 12:22

    názor, to zná, že žádné názory neuzná. A Givesana nebyl žádný úpad, takže to otamžitě vlastně došlo. Vlastně dosáhl jakého svýho pochopení, že vlastně tady takováhle konstrukce, že to jsou jakási brána mezi Jak si věta, kde už neplatí to př…

  9. 17:22

    ale to jsou praktické, ale je dobré odpěry. Teďka my jsme si tady už minulost předmážící, kdo my dali ty hodně, z které jsme se rozluští tu množinovou symboliku, čili to, co z toho už víme, ale nyní aspoň pro zopakování té zrážky. v každé t…

  10. 19:15

    čili je pravdívat. Čili proto ta právná možina je vytvořena podmnoženou každé podmnožiny, protože vstupní přesoklad netlatí. Když vedete prvek z právné možiny, tak říkáte, pro všechny prvky, které tady jsou, tak platí něco, ale oni tam žádn…

  11. 24:19

    pložinové plátoky, máme tu potenční pložinu. Takže tohle je jistě dvůprvková pložina, protože tato pložina je prážná, má jeden prvek, protože určitě nejsou stejné. Takže máme opravdu dva dnozné časky a máme důležitosti. Tak dělka, jaké jsme…

  12. 25:45

    Tak teď můžeme odvodit z toho nějaké pravidla, že vlastně ta potenční mdožina má vždycky na dvě tolikáků, kolik ta základní mdožina. Proč to tak je kombinatorika jednoduchá? To je právě tím výběrem. Když tady mám nějakou tožinu A, ta množin…

  13. 28:33

    tradiční, která je názorněná vlastně tou oranževou barvou. Na tomu říkáme symetrická difference nebo symetrický rozdíl množin. Můžete si představit, když to porovnáte s tím obrázkem vedle, takže to vlastně je, že ty množiny odečtete od sebe…

  14. 30:50

    množiny je kondiupce. A ta symetrická difference, ta se dá desinovat vlastně pomocí těch předchozích operací. nemusí zapisovat. Tak teď tady máme pojem komplement množitý doplň. V případě, že ta množina y je obsažena v té množině x, tak má …

  15. 35:36

    Jo, kde x1 je velkého x1, x2 je velkého x2 a tak dále. Takže tohle to je kapseský součinná, teďka někdo může namítnout. Tak co to je ta úspořádená dvojice, kde se to tam vzdalo? Jo, protože samozřejmě smysl je jasný, že to je dvojice, kde v…

  16. 40:37

    když vám někdo zadá tento symbol, jestli jste schop tohle, anebo když vám zadá někdo dvouprskovou množinu, tak jestli jste schopli poznat, jestli definuje úskořádanou kvojici. V příkladě 1 .1 je vytvořený kartérský součin dvou množin. Jedna…

  17. 42:08

    relace. Jaký to má smysl takové binární relace, jenom velký. Takže třeba, když si vezmeme množinu lidí v této sluchárně, tak nevím, jestli jste už na obětě byli, nebo to bude půjdete. Když půjdete, tak mence mají jídelní lístek. Tam je všec…

  18. 45:35

    Jo, u těch jídel to asi nemá, protože tam prostě není důvod, aby to jídlo bylo velvacitní. A teďka příklad dvě. Máme tam dvě mlužiny. X má prvky 2, 3, 4. Yslour má prvky 3, 3, 5, 6. A teďka nás zajímá dělitelnost. Takže jak ta dělitelnost s…

  19. 46:41

    6 pustů. Takže viděte, si máme tam dvojice 2, 4, 2, 6, 2, 1. Teďka máme tam trojku, takže zase trojka bude v relacii s těmi čísli, které jsou u nás 6, 9. Máme tam těžka, máme tam čtyři. Takže tohle je binární jednace. Vy třeba znáte číselno…

  20. 47:43

    že Které je to číslo? Když vyberete dvě, tak můžete říct, které je větší nebo rovno tomu druhému. Každá dvě jsou srovnatelná. To umístíte je na tu číselnou osu a podíváte se. To, které leží více vlevo, je tenší a to, které leží více vpravo,…

  21. 50:27

    x, a, b, c, d a je tam nějaká relace. No, čili tam dvojice je 1B, 1C, 2D, 4B, 4D. Takže když se podíváte, tak můžeme říct, co je definiční obor, co je obor hodnot. Když definiční obor je množina těch prvků, vlastně, které jsou v těch dvojic…

  22. 52:59

    to patří do 1. Čili mám tady psát, že to je binární evlace, protože to má v definici podnoží na kartářského slučení. A teďka se může stát, že x je prvek, to je včity sourelaci. A když teda je nastane taková speciální situace, že tomu x z de…

  23. 55:34

    Tak teďka to zobrazení, tam se používá různá terminologie, která má jak příjavě vyjádřit vlastnosti. Jo, takže to je vlastně obsahem toho dalšího povídání z té definice 1, 4. Takže vlastně říkáme, že F je zobrazení množiny J, S, do Y, respe…

  24. 56:38

    čiže tím, jak si implizitně říkám, že to x nemusí být celé tím definičním oborem. Případně můžu říct, že to je zobrazený x do y, když ty množiny, ten definiční obor, to x, jsou si rovný. Ale teďka, jak to zapisuji? Místo toho, abych to psal…

  25. 58:00

    Jo, ale není to matematický pojem, čili proto se to takhle neudělá. Jo, čili je to ten... Někomu může připadat tady... Ten smysl pro detail příliště, ani se slovíčky. Není to tak, když chcete dokázat vlastnost těch matematických objektů, mu…

  26. 59:37

    Když vlastně viděli jsme to na té implikaci. Když tam máme nepravdivý předpoklad, tak z toho dostaneme, tak je pak úplně jedno, jestli něco platí nebo neplatí ten závěr. Ta implikace je pořád pravdivá, ale k ničemu nám není. Čili aby ta mat…

  27. 1:04:01

    tak to nevím, že mám o tles. A F, to vypadá trochu jinak. Jednička se zobrazí na A. A se zobrazí na C. A se zobrazí na B. že v každého prsku tady, toto je množina, že jsme nepopsali, takže ta množina tady je má. Takže vidíme... že to F je z…

  28. 1:05:57

    nebo druhý objekt, které vede mezi větší množinami. Takže já tady ještě rozšířím to A na C, tady je další prvek 4 a tady je vlastně zase ještě trochu větší množina a tady je další prvek D. Když jsem to takové rozšířil, tak vlastně pořád měž…

  29. 1:07:01

    limety, kterými to funguje, než o tom začnu mluvit, protože vlastně na tom, jaké ty nložiny jsou, tak záleží ten opis. Tak jsou takové jemné niance, z toho vás nikdo zkoušet nebude, z nějaké té terminologie zobravení, jenom byste rozuměli o…

  30. 1:10:37

    tohle nevědomuji potřebovat. Tohle zobrazení nevyprostat, kdo se to zadívá. Prostého zobrazení budu být tady množit o tím, tady budu být tady množit o tím. A když tady budu být dva různé prstí, tak se to musí zobrazit na rovné prstyne. Takh…

  31. 1:12:57

    což nebí, ještě tenhle ten prvek, který neměl vzoru, či tady je to nijak zobrazený, který neměl vzoru. A tady je prvek, který nemá vzoru. Takhle se toto nesmí dostat. Čili to znamená, že vlastně ten opor hodnot, tím je, který mění, to je ob…

  32. 1:17:57

    můžeme říct, jak čísla přirodená. Ta tvoří posloubnost, můžeme se řadit do posloubnosti. Taky to není tak moc divné, na to bychom asi lehce přišli jak, kdy budeme střídat, kladná, záporná, začneme nulou. Ale můžeme se řadit do posloubnosti …