Мат 01 10

1:27:34 8 Ομιλητές 39 Κεφάλαιο 1698 τμήματα

Κεφάλαιο

  1. 0:00

    ...podstavit se nějaký... ...prostovní oblast, nějaké elektrotekty, které způsobní výsledky, a způsobní výsledky, než to nevěř. Protože onoží je tu paralelní zkuštěku a tam tohle, že tohle, že tohle představí, tak je výšel než se než tohle …

  2. 3:42

    veček. To je ta závislost. Tato siletrická definicet závislostí je při vypočetný. To chtěli výjistit, že bez hodnoty vektory vynásobíme každý formálně tím koeficienté, čili mám vata načině. Sestavím z toho rovnici, kterou přeslyšíme, vlastn…

  3. 8:44

    z toho bývalého vedání projektu, které na chvíli používáme a zpořítat konkrétních přístla třeba na tu zájemnou půlouční mezi. Takže má rovin, ale já si radšímek, protože to je takové jako terminologicky lepší, že přesně víme, co to je, těch…

  4. 10:02

    Takže napíšu si rozšířenou maticí, čili napíšu ty poeficialistické z ústavy do maticé, který mám stačí jedna, jedna, míříc jedna, smyslá čára, míříc jedna. Dále jedna, dvě, míříc jedna, jedna. Míš jedna, míš jedna, jedna, dvě, dvě, dvě, dvě…

  5. 11:38

    kde je docent. Tak já ještě potřebuji vědět, já teda potřebuji vědět ty knihy, ale kde jenom jsem, to vím, tam, kde jsem já. Můžeme já přes toho pána, který letí s balónem, teďka někde přispane, já zeptám se, dobrý, můži nevíte, kde jsem, a…

  6. 12:39

    tak pomocí tenhle zakroušťovak je jistě, že já budu eliminovat se ta čísla pod tím a budu pracovat s celým řádkem. Takže ten řádek už vynásobím úvodným číslem a konečtu a tím vlastně umuluju třeba se tak, jak prostě jedzáku. Takže bez první…

  7. 17:48

    tak abychom nezměnili těch normálové vektory. A normálové vektory to jsou ty koeficienty, které jsou stvořeny těmi koeficienty u toho XYZ. Čili normálové vektory máme kde? Máme tady, tady, tady, no tady. Tady normálové vektory s těmi rovina…

  8. 18:59

    a to je všechno, ale samý z nulů. Čili 1 minus 1 0, 1 2 minus 1 0, 1 minus 1 minus 1 1, 4 0, a tohle je 0, 2 minus 1 0. Takhle je to pravno běvně poprůte do počátku. Je to takzvaná onoviní substala, ona má řešení, vždycky máte řešení důlové…

  9. 23:33

    zapomněli ta brůnku, to nevadí, protože ta myšle nejdřív zjišťují brůnik, jestli tam jsou nějaké společné body. a až to jistím, představím si, že se to pochmulo do počátku a zjišťují úměry. Čili vlastně, kolik je tam parametrů, nezávisí pod…

  10. 24:38

    Takže to byly hodnosti. Když se dostáváme další věci teďka, jenom kdyby to jako je dobré, nemusíte si to pomatovat teďka. za předmětu vás, nikdo za to způsobí. Dobré je to teda tak povědět, že když ty matice násobíte, tak se vlastně s tou h…

  11. 25:47

    kdy má. Tady jsou nějaké příklady na problémy objektu, jenom že ty hodnosti vlastně, že tam je tušení. Tady obě hodnosti jsou tři, tři neznámé, tři je jediné. Podíváme, tady máme čtyři neznámé, tři, tři, tři, jedna neznámá je vlna, může být…

  12. 27:43

    co je také řešení. Když máme tou regulární matici, tak to ústava, nebo zoupravotně, má jiné řešení, kdo tady už není vyvámenu se obrátit, kdo nemusí pletit. Když se ty dvě matice vynážujeme jednostkovo, když se ty dvě matice vynážujeme jedn…

  13. 32:43

    matici. Tady mám konkrétní, tady je ústup. neznávý vectov, který mám vyřešit. To jde řect, to jde udělat. Víme, jak přemodem naštěchovat nastodovitý svart, čili uděláme a to je pro každě nikde. A se staví tu matici, kterou jde dál v půze. T…

  14. 36:59

    Takže lidská determinant, co to je? Determinant. To je nějaké číslo, které je vytvořené z matice. Je to taková charakteristika, té matice má velké výhody, proč já jsem vám tady ukazoval tenhle přítolát motivační. Zase motivace je to být ze …

  15. 38:41

    do druhého a druhého. A do třetího řádku dáme rozdíl toho neznámého bodu, toho bodu obecného, mínus ten bod, s kterým to leží. A teďka, když ten determinát položíme rovný nulé, tak se je přesně to samé, jako bychom říkali, že tyhle direktor…

  16. 40:45

    připomeníme, vzpomeňme si to, že to je spořádaná indexace těch přísel, kde žádné nechybí ani nepřebývá, čili jsou jenom ta čísla zamíchána. Tohle můžeme říct, že je to neuspořádaná etíce, tak fermozace je ta uspořádaná. Takže je to nějaké I…

  17. 43:59

    u té první, permutace tam není žádná 0, protože čísa jsou v přirobeném pořadí podle velikosti. Když se podíváme na kompetu, tak vidíme, že trojka je přes jedničko a dvojkou a jednička a dvojka jsou v pořadí podle velikosti. Tady máme posled…

  18. 45:09

    No a teďka v počtu inverty se říká parita. Někdyž se takhle říká, že v počtu inverty je parita 0 ,2 leda. Parita se značí třeba 3, jo. Takže jak je to definováme? Takže jsou tam nějaké součiny, které máme na funkci. My máme vlastně nějaké

  19. 46:47

    prvky, které mají majitekci, dátkové a sloucové. Když ten řádkový necháme běžet přirobeně od ty výčky až do ten, tam budeme mít nějaké indexy, kde ty indexy tvoří tu fermu dataci. Čili fakticky tvoří každého řádku a přesně jeden z prvej. A …

  20. 48:29

    Pak je teda na vizitaci, které se učit nebudeme, ale v zásobě jsou dva. První je ten převod na schodovitý dvar směrem ke schodovitému dvaru. Druhý způsob je dva plasů. Máme takovou úhle zpatičky. A teďka podíváme, že se vidíme, že řáda dvě,…

  21. 50:41

    jen takže, takže vlastně dva členy. Takže první članí bude mít nic jedna na paritu I2, krát A1, a teďka bude mít, že jsem za perfutace I2, takže vlastně použiju i ten tý text A1 I1, krát A, dva, dva, plus minus jedna na tu druhou kvalitu, d…

  22. 52:21

    Takže to bylo vlastně třídové pradiko. A pak máme samotovou pradiku, které je hodně podobné, jenom, že je vlastně podobně trošičku delší, tak to bych asi známe. Čili jenom si to tady na to takhle podívejme, když vlastně... Já už to vyberu z…

  23. 54:18

    stejně, ale vlastně ten druhý je určenitě významný, takže u toho prvního členu, který má záporné znamené, máme tři, dva, jedna, to byla ta permita se s tím opačným pořadím, tam měla tam inverze, a pak jsou tam dvě permita se, dva, jedna, tř…

  24. 55:57

    ale mám význam determinantů. první dva řátky a napiču si je tam ještě jednou a ve můj jinou barvu. To je jednou, kdyby nádhernější, je s půdrou. A teď tam uděláme takové diagonály podobné, co by toho křížového pravidla. Takže je tady ta hla…

  25. 57:27

    Teda, které vygenerujeme tady tyhle tyhle příslušné samčiny. Když nás podíváte, tak s těmi červenými spojnice, my máme tam A1, A2, A3, A1, A2, A3, A1. Pak tam máme A1, A2, A2, A2, A3, A1. Nyní má možnost, je podobná, jenomže transponovladní…

  26. 59:10

    takovéhle čáry, takovéhle kluvnice, či je tamhle, tady jeho národní, malý znamené ke. A když ještá rubina, která se posládáte prázdné sliny, které potřebujete. Pak je ještě jeden. Počtáři do terminátů. A jedna, a dva, a tři, a tři, takhle. …

  27. 1:00:57

    jako nepo Davidová, více můžu se dvěma trouhelní, ve větky, větky, větky, větky. Trouhelníků to věná se být mezi. Vlastně to je polovina. To je ta polovina, na které se tým zeleně, a to je větky věmenála a to je větky větky. Když se podívám…

  28. 1:03:30

    trojkou. Pak je tam ten, který má tu škutečku do pravého. Samé dojitky, 2, 2, 2, 3, 2. Ta špatná napráva, kterou jsem vzneslal pro výšší řád, nic takového není, není známo. Můžete sice zkusit štěstí to vymyslet, ale ono dokonce registuje ně…

  29. 1:04:34

    v které se to, jaksi by se ty zbojníce dělaly, tak ta je furt stejně placata. Takže jednou nám dojdou vlastně ty... Prostitně volnosti v té rovině, jaké ty topologické karakteristiky roviny a rozumné rovné čáry, nějaké pěkné, tak už nejde d…

  30. 1:05:36

    mají něco lepšího, tak je prostě MZÁ toho pravidlo na determinat v řáře 4, ale to prostě víc, kdyby to se asi nezvládli. Takže pokud neobdivíte MZÁ toho pravidlo. a budeme se spokojit většinou, protože to je pro nás obyčejné, co zvatelé vni…

  31. 1:06:48

    neprve. Potom už je jedno, jak to s tím součinu zabícháme, ale vlastně ty součiny, ty jednotlivé členy determinátů jsou pro tu původní matici i tu práce konovanou na tu stejné, takže vlastně i stejný determinát. Další pravidla se říkají ted…

  32. 1:08:06

    podvolnit. Musí se tam něco počítat, protože to je pravda. Takže s týhletým upravením jsme schopni opravou matice směrem ke stylovitému zbaru počítat od determinátu a ještě nám pomůže jedna věc, když ta matice bude horní druhou zelníkovita,…

  33. 1:10:28

    No, nejsou stejné. Tady no, dva. Tady naopak ty rovné závodky znamenají, že se to změní v číslo. Čili tady naopak při výpustu lidem nějakou chceme porovnost dodržet. Čili kvíšeme tam rovnícko, ale musíme zajít, aby to byla pravda. Takže tře…

  34. 1:12:36

    kde byl. Tak ten hard řádek ničím nenásobíme, neníme mu znamen, necháme ho tam, kde je. A ten soft řádek, čili test, který si od někud vezmeme, vynásobíme ho čím si a přičítáme k tomu hard řádku, tak... Ten může být různé znamenko a různý k…

  35. 1:14:37

    řádou štěři, třeba tady většinou. Když to tady opuštíme 3, 11, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 8, 9, 10, 11, 11. Tak a teďka se na to podvorně podíváme a zmyslíme, co chceme dělat. To bych to dostali nějak rudumně, elegantně, odrychle k výsledku. To by s…

  36. 1:19:15

    tady třetiny, co se nám nalizit nebude. Takže tady tady uděláme takový postup by k tomu kliného může nebo může nebo může ne. Že vlastně si tam budeme snažit dostat nějaké pěkné číslo. Nebudeme hned eliminovat, ale budeme stavit třeba jednič…

  37. 1:24:18

    minus 5. Vynásovíme tento řádek větí a přičteme. Takže tady máme 0, 0, 5 x 5 minus 2 jsou 3 a pak tam máme 5 x minus 5 je minus 25 plus 1 je minus 24. Teďka tento řádek máme 3, dáme 0, 0. 3 x 3 x 1, 3 minus 1 jsou 2 a 3 x minus 5 je minus 1…

  38. 1:25:33

    0, 1, 0, 1, 1, 5. A teď vlastně tam dostaneme jedničku 0, 0, 1, 5. 14 minus 24, čili minus 10, tady bude. A tady budeme mít 0, 0, 2 minus 14. To se rovná, takže máme minus. 1, 2, 0, 15, 0, 1, 1, minus 5, 0, 2, 0, 1, minus 5, 0, 1, minus 5, …