Chrjukinova

0:00

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Takže na začátek si jenom souhlasíte s tím, že tady ten rozhovor bude teď nahrávaný a já ho potom budu přepisovat a anonimně ho použiju v rámci svojí práce do školy. Ano, souhlasím. Dobře. Tak jestli mi na začátek jenom můžete nějak popsat v rychlosti svoji profesní dráhu? Tak.

0:22

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Tak na pozici sestry vlastně pracuju celý svůj život, což je nějakých 32 let. Vlastně studovala jsem klasickou zdravku. Následně jsem si udělala specializaci pro psychiatrii. Pracovala jsem na různých pozicích, jak u lůžka, tak i v ambulancích. Pak mě teda oslovila psychiatrie.

0:50

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A aktuálně teď pracuji jako všeobecná sestra ze specializací v domácí zdravotní péči.

1:01

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Takže vlastně děláte tak nějak v terénu teď momentálně? Ano. Moje práce je o 90% terénní práče o klienty s různými somatickými i psychickými onamocněními. A jak dlouho teda vykonáváte takhle, tady tuto práci v terénu?

1:20

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Teď aktuálně vykonávám rok. Předtím jsem 6 let pracovala na pozici trénní psychiatrické sestry při péči lidi s duševním onamocněním. A momentálně teda pracujete s jakou cílovou skupinou? Cílovou skupinu máme od 0 až do...

1:47

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

až do provázení stáří až k úmrtí. Já nevím, jak to mám říct. Od nula prostě můžeme pracovat s malými dětmi. Domácí péče zdravotně je zaměřená jak na malé děti, tak na seniory. Děláme i v rámci možnosti paliativní péči.

2:10

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No a co vás tady na této práci jako původně teda lákalo, takhle práce v terénu a s různýma cílovkama? Tak každopádně prvotní práce v terénu byla zaměřena na klienty s vážným duševním odmocněním. Byla zaměřena na to, aby se klienti opakovaně nevraceli do nemocnic, aby vlastně jim byl umožněn život v domácím prostředí.

2:38

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A proto jsem vlastně si i v rámci toho udělala specializaci v tomto oboru a ta práci mě naplňovala. Bohužel vzhledem k nějakým personálním změnám.

2:49

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

jsem byla donucena odejít a vlastně alternativou pro mě byla domácí zdravotní péče, kde se vlastně setkávám nejen s tou klasickou, s klasickýma výkonama té sestry v domácím prostředí, ale můžu tam i uplatnit svoje vzdělání, protože i s klienty a s jejich rodinama prostě sdílíme nějaký starosti, těžkosti.

3:15

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A setkávám se i v nynější práci s lidmi, který jsou buď vážně duševně...

3:23

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

již nemocní a nebo jsou ohrožení nějakou aktuálně stresovou duševní poruchou. No, tak nějak tady na to navážu rovnou i takovou otázkou, když jste takhle popsala, jak byste vlastně vy sama tak nějak, jak vnímáte svoji vlastně roli tady té terénní sestry, jak byste jako dokázala tady tu roli jako popsat?

3:48

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

tak rolem mého povolání je vlastně taková prodloužená ruka mezi lékařem, nemocnicí, klientem a jeho rodinou, protože díky tomu, že existuje tato domácí zdravotní péče, tak klienti třeba po operacích nebo po vážných onemocněních nemusí zůstávat dlouhodobě v nemocnici.

4:17

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Vlastně naše péče je vlastně poskytována v domácím prostředí a jsou tam vlastně veškeré možné výkony. A ta rola je to, že vlastně provázíme klienta jak jeho somatickým, tak jeho duševním onomocněním v domácím prostředí a vlastně má zajištěnej celý ten komfort.

4:39

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

A vidímáte třeba, že tady tohle je třeba pro ty klienty, jako i třeba pro ty rodiny, když teda se s nimi setkáváte a jste v kontaktu s tou rodinou, tak jestli to je třeba pro ně jako přijatelnější možnost tady, jako ta vaše práce, než kdyby byly někde jde. Pro samotní klienty i jejich rodiny.

5:00

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

je vlastně ta fáze té domácí zdravotní péče vlastně daleko příjemnější než hospitalizace v nemocnici, protože ten klient je aktuálně somaticky zajištěný, je vlastně po lékařský stránce stabilizovaný a my ty úkony domácí péče

5:21

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Většinou se jedná o převazy rány, buď po amputacích, nebo po vážných operacích, nebo prostě bercové vředy. Tak místo toho, aby klient byl v nemocnici kvůli tomu, tak my jsme schopní třikrát denně tu péči zajistit, nebo učíme rodinu a klienty, jak zacházet s inzulínovým perem, jak si odebírat glikémie, jak používat kyslíkový přístroj, fakt ten rozsah té práce.

5:50

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

pro sektoré práce je velmi rozmanitý. A co byste řekla, že je takové pro vás osobně nejdůležitější při vaší práci s těma klientama? Tak pro mě nejdůležitější to vědomí, že ten klient může být díky té naší práci doma.

6:12

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Že vlastně ty svoje zdravotní komplikace řešit ze svý postele, ze svý ložnice, ze svýho gauče, ze svýho býváku, ze svýho bytu. To je pro mě docela dost zásadní.

6:26

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No a vlastně vy jste předtím říkala, že teda jste dělala i tu terénní sestru vlastně v tom centru duševního zdraví. Zajímá mě třeba, jaká jako je změna té vaší jako role, nebo jestli v rámci toho CDZ, tak ta vaše role té terénní sestry obnášela jako něco jiného, než co obnáší třeba ta role vlastně teďkom té sestry na pozici tady, tu jakou teď vlastně máte.

6:57

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Tak to je diametrální rozdíl, protože v rámci Centra duševního zdraví a v rámci mé pozice terénní psychiatrické sestry se vlastně péče odehrávala v rámci psychiatrické rehabilitace, což je vlastně souhrn výkonů a úkonů zaměřený vyloženě na psychiku toho člověka, kde jediným výkonem

7:25

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Zdravotnickým bylo podání léku, aplikace depotní injekce, odběr krve, ale klasickou domácí zdravotní péči a úkony všeobecných sester, jako jsou převazy, výměny močových katedrů, dechové rehabilitace, ošetřovatelská rehabilitace, cvičení a jiné výkony, to jsme v rámci psychiatry nedělali. Tak je to prostě uzpůsobené, že...

7:52

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Vlastně sestra v CDZ, ta psychiatrická trénní sestra, se zaměřuje na to sdílení a provázení toho klienta v tom jeho duševním onemocnění a vlastně ho tím stylem začlenuje do té společnosti a umožňuje mu nějak adekvátně žít i s tím stigmatem toho duševního onemocnění.

8:21

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Takže tak nějak... Povídejte, omlouvám se, jsem vám skočila do řečí. Ne, ne, ne, já jsem vám skočila do řečí, takže klidně povídete, jestli jste ještě měla myšlenku. Ne, už nemám. Dobře, dobře. No, takže teda chápu, že ta práce teda jiná. Zajímá mě třeba teď, jak jezdíte k těm klientům, tak třeba máte v rámci té vaší služby i nějakého třeba sociálního pracovníka, co jezdí třeba s vámi?

8:52

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

My, naše organizace se skládá z několika služeb. My máme sociální pracovníky, my jsme velká organizace zdravotně sociální, máme pod sebou i...

9:10

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

domov pro seniory, máme vlastně odlehčovací službu, máme i stacionář a máme i pečovatelskou službu. Takže máme i možnost vlastně kontaktovat ty sociální pracovníky, ale já vzhledem ke svému ještě doplňujícímu vzdělání, kdy jsem si vlastně udělala kurz pracovníka v sociálních službách, tak můžu

9:37

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

v rámci základního sociálního poradenství klientům v rámci domácí návštěvy poradit. Ale v případě, když se jedná o nasmluvání. Pečilatelské služby, ano, máme na to svoji sociální pracovnici v rámci organizace. Klienti, i když mají zdravotní handicap, tak vlastně můžou mít z naší organizace

10:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

organizace zajištěnou i sociální péči vlastně formou péčovatelek nebo o nějakého poradenství. Ještě mě zajímá vlastně, když teda máte zkušenost s různýma těma vlastně cílovýma skupina nebo s různýma klientama, tak jak třeba vnímáte jako přístup ke klientům? Jestli je potřeba ke každému přistupovat odlišně, jak se to třeba jako liší takhle, ten přístup ke klientům?

10:30

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

tak každopádně ke každému klientovi je ten přístup jedinečnej, individuální, s respektem na jeho aktuální potřeby, s respektem na jeho vlastně to onemocnění, vlastně s pokorou k tomu člověku a přístup, když jdete k tomu člověku jako k tomu klientovi poprvé.

10:57

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

tak nikdy nevíte, nikdy nevíte, co vás čeká a to je vlastně společné i s tím klientem s psychiatrickou diagnozou, i s tím klientem s nějakou somatickou, s nějakým somatickým onemocněním, protože vždycky vy vstupujete do jeho přirozeného prostředí. Takže vždycky to je s nějakým rizikem potencionálním, ale to tak prostě bývá.

11:25

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Takže ke každému přistupuju opravdu velmi individuálně, velmi citlivě. Snažím se těm lidem naslouchat. Snažím se, aby se člověk nebo ten klient v tom domácím prostředí, i když tam přijdu, nebo se tam střídáme s kolegyněma, aby se tam cítil bezpečně. Zajišťuju mu nějaký jeho komfort. Prostě chovám se k ním, jak kdyby to byly moji nejbližší.

11:53

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No a co je teda tak nějak podle vás...

11:58

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Důležité nebo nejdůležitější pro vytvoření třeba dobrého stavu s tím klientem, protože chápu, že vy se třeba k těm klientům vracíte opakovaně, takže s níma musíte udržovat nějaký vztah. Tak co je takové to gro toho vytvořit si ten dobrý vztah s tím klientem? Tak tady je třeba velký rozdíl mezi práci s klientama v rámci mé bývalé práce Centra duševního zdraví a práci domácí zdravotní péče.

12:27

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

protože v rámci terénní péči psychiatrické sestry je...

12:32

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Je to o té práci s časem, protože klient vás musí přijmout jako pracovníka, abyste mu dokázala pomoct, tak musíte s ním sdílet jeho životní příběh, musíte ho vlastně provázet tou cestou jeho zotavení. Vlastně jste tam jakoby průvodce, který jde krok za tím klientem a vlastně dává mu prostor si vyzkoušet nějaké věci a je to o tom hlavně potlačit to svoje já, to svoje.

13:01

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Vy musíte, protože v terénní péči psychiatrický jediný, co klient musí, tak je, když má nějakou ochranou léčbu, nebo když se ohrožuje viditelně na zdraví, chce spáchat sebevraždu, tak vy za něj jednáte. Ale tady v domácí péči je to vlastně o tom, že ten člověk má nějaké onemocnění a jsou tam jasně stanovená pravidla.

13:27

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

hlavně zdravotnická, ty zdravotní indikace, co se s tím člověkem musí dělat. Je důležitý s tím klientem v té domácí péči komunikovat otevřeně, říct, teď jste dušnej, máte indikovaný injekce, je potřeba vám je píchnout, i když ten s tím klient nesouhlasí, musíte ho informovat o rizicích. Je to více strukturované, protože jsou tam jasně dané pravidla.

13:54

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

V té psychiatrii je to hodně i o nějakých dovednostech komunikačních toho daného pracovníka. V tom vidím jako velký rozdíl, protože v psychiatrii nebo v tom centru duševního zdraví jsem byla s těma klientama hodně na úzko, na těsno. Tady vlastně k tomu klientovi, protože jich máme desítky, stovky.

14:22

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

k tomu klientovi třeba přijedu jednou za týden a ta návštěva se odehrává třeba půl hodiny v rámci toho daného výkonu, ale v předchozích práci v Centru duševního zdraví to bylo tak, že s tím klientem jsem třeba trávila dvě, tři hodiny, jak bylo prostě potřeba. Takže třeba...

14:44

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Když se ještě vrátíme k té vaší roli, to je vlastně té terénní sestry, tak v čem třeba vnímáte v té svojí roli velkou změnu, když jste vlastně dělala tu terénní sestru v tom CDZku a teď děláte...

15:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Jak se ta vaše role pro vás vnitřně změnila? Tak vnitřně se změnila struktura té práce, kdy já jasně každé ráno vím, kolik klientů v rámci domácí zdravotní péče mám obsloužit nebo ošetřit, aby to bylo správně. A přesně vím, co u toho člověka je. V případě, že tam přijedu a má jiné somatické potíže, tak už komunikuju zase.

15:30

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

s jeho obvodním lékařem a navazujeme na tu péči. Jsou jasně daný úkony, proč za tím klientem ten den jedu. To je zásadní rozdíl, protože tu péči v rámci Centra duševního zdraví měla jsem svých...

15:50

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Na case management, jako by na klíčovýho pracovníka jsem měla 25 klientů a záleželo na mě a na klientovi, samozřejmě na potřebách klienta, jak často se se mnou během toho týdne chce vidět, co potřebuje řešit a ta práce byla o tom, jak si to naplánuju já, plus jakou mám potřebu ten klient. Tohle v té domácí péči zdravotní je jasně nastavené.

16:18

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

kdy, kam, kdo z pracovníků pojede a co se vlastně bude dít. Protože jsou to úkony, které jsou nezbytné. Pícháme, aplikujeme třeba třikrádeně inzulíny nebo čtyřikrádeně, tam jsou jasně stanovené časy. Takže tam je to harmonogram jasně daný a každý den já ráno obdržím seznam klientů, za kterými jedu v rámci té domácí zdravotní péče.

16:47

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

To je jakoby jiné. Předtím jsem si ten čas organizovala na 90% sama plus vlastně potřeby těch klientů. Tady mám jasně stanovenou tu práci, kterou odvedu.

17:03

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Mně se hodně zaujala vlastně ta práce v tom centru duševního zdraví, protože teď vlastně pracujete spíš na takové jako zdravotnické úrovni, spíš více, ale vlastně když jste dělala tu terenní sestru v tom centru duševního zdraví, tak tam jste hodně jako s těma klientama trávila jako více toho času a...

17:24

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

tak nějak jste byla takový jejich společník a pomocník v rámci nějaké socializace a návratu do toho normálního života. Takže tady mě zajímá, jestli třeba jste se setkala s tím, že jste měla třeba klienta a nějak si od vás hodně držel odstup a nechtěl vás třeba tolik pustit do svého života a jak jste s tím třeba pracovala potom.

17:53

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No tak vzhledem k tomu, že jsem před nástupem do té terénní péče pracovala na lůžkovém udělení psychiatrie na akutní psychiatrické péči na příjmovém udělení, tak vlastně některé ty klienty, kteří potom v rámci transformace té psychiatrie začaly přicházet do těch centr dušovního zdraví, tak jsem znala. Takže s některýma těma klientama...

18:20

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

To šlo samo nebo bylo to lehčejší, ale třeba pro ně bylo strašně těžký. Z pozice toho, že mě znamená formě a najednou jsem za nima přijela, teď plácnu v teplákách, v mikině a bavili jsme se jinak, než vlastně ve strukturovaný nemocnici, kde jsou jasně daný pravidla. Na ty psychiatry jsou dost přísný ty pravidla. Takže to bylo pro ně něco jiného.

18:46

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Pro mě třeba bylo jiné to, že když jsem s nima mluvila, tak to nebylo, že to byl pacient, ale byl to klient. A tak se mi stalo, že jsem dostala klienta a třeba až po půlroční práci, když jsme se vyděli opravdu třeba jednou, dvakrát týdně.

19:06

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

tak jsme třeba půl hodiny mlčeli. A to bylo třeba pro mě, jako pro sestru, nebo pro člověka, který je takovej komunikativní, chce se dostat hned k jádru s odpuštěním pudla. Tak to bylo strašně důležitý a strašně těžký ze začátku se naučit s tím klientem jenom mlčet. Jenom prostě sdílet to ticho a čekat, až ten klient třeba řekne jednu větu. Ale to prostě k té práci té psychiatrické sestry patřilo.

19:35

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

že je potřeba jako naslouchání toho klienta. Není nějaký vlastní ventilace, že já bych to udělala, tak ho ne. Čekat, čekat s jakým návrhem přijde ten klient, jaký má přání, co vůbec od nás jako od služby očekává. Bylo to strašně, strašně jako zajímavý a opravdu se stávalo, že ty klienti, než si jako by na vás navěřili,

20:03

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Myslím si, že u jednoho jsem fakt jako půl roku, jsem opravdu že nevěděla, ale zase. Od toho máte potom ten tým, ten tým toho CDZ, kde jsou sociální pracovníci, psychiatr, psycholog.

20:17

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

peer, konzultant, člověk ze zkušeností s duševním nemocněním a v rámci těch porad se o tom klientovi otevřeně mluví a vlastně snaží se najít nějaké cesty, je to takový brainstorming těch nápadů ostatních a snaží se jim vlastně tomu pracovníkovi pomoct v tom, co s tím klientem naťuknout, jak ji najít společný téma, i kdybyste se měli začít bavit o počasí, ale strašně důležitý.

20:43

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

navázat ten kontakt a hlavně to neuspěchat, netlačit na pilu a prostě nechávat to plynout. A tohle bylo v tom jako důležitý, že to vlastně šlo a že my pracovníci i ty klienti jsme měli dostatek prostoru na to prostě být spolu, jenom spolu být a být i třeba potichu mlčet.

21:07

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

No, třeba, jak vnímáte potom takhle nějaké hranice mezi váma a klientem? Vlastně, když jste s nimi trával třeba, dejme tomu i více prostě toho času a třeba ty klienti se s váma třeba chtěli výdat častěji a podobně, tak jak tam třeba si nastavujete i nějaké hranice s klientama? Tak nastavovat hranice bylo vždycky těžké, protože je to o individuálním přístupu ke každému klientovi.

21:32

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Hranice pomáhá udržovat a nastavat i ten tým, nebo vlastně i ten, protože v CDZ-ku se pracovalo ve dvojicích. Každý klient měl svého sociálního pracovníka a psychiatrickou nebo všeobecnou sestru. Bylo to i o té dvojici, která společně pracovala, že se nastavovaly každému klientovi v té dvojici stejná pravidla a stejný hranice. Ale pak docházelo k tomu, že se ty hranice porušovaly.

22:01

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

U mě třeba já ze sebe můžu říct, že nejtěžší hranice se nastavují s klienty, který mají poruchy osobnosti, který mají sebepoškozovací tendence a nebo vlastně s adolescentama. Protože tam mě to nutilo sestavět spíš než do role toho posluchače, tak spíš do role nějaký matky, která...

22:28

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

S odpuštěním bude kázat tak, jak by si představila, aby to tak bylo. Ale od toho se musí člověk odprostit. Takže nastavování hranic je vždycky velmi těžký a je potřeba si vždycky udělat nějakou sebereflexi, sebehodnocení, jestli už tohle není za čárou. Ale u každého klienta je to strašně individuální. A na druhou stranu každej pracovník jsme jinej, různorodej.

22:57

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A jeden by třeba s květentem nešel do restaurace, já jsem s ním třeba problém neměla, nebo jet s ním na kole, nebo jet s ním na kolečkových bruslích, vařit s ním doma. To je opravdu o tom.

23:12

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

co jako si člověk dovolí nebo jak je i vnitřně on nastavený. Samozřejmě všechny tyhle aktivity byly konzultovaný v týmu, nic se jako nedělo, nedělo jakoby bezmyšlenkově vždycky o těch aktivitách, které se plánovaly a o těch nastavování hranic věděl tým. Pak už bylo na tom týmu v rámci třeba supervize, kdy vás pak udupali jenom proto, že jste udělala něco, co by ostatní nedělali. To tak prostě je.

23:40

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

No a stalo se vám někdy, že třeba ty klienti nechtěli nějak udržovat nějakou hranici mezi vámi, že třeba očekávali něco, co už nebylo v rámci vašich pracovních kompetencií?

24:09

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

jak to vám říct, vyžadoval nad rámec mé pracovní doby schůzky, které potom chtěl, abych to řekla slušně, klient se zamiloval, protože nějaké signály, samozřejmě to poznáte, že se něco děje.

24:29

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Pak se klient vlastně vyjádřil, takže se na týmu probíralo, že klientovi se změní pracovník, klient s tím byl seznámen a já jsem potom ze vztahu klient, klient, personál jsem vlastně byla vystoupena. Vlastně jsem sama chtěla, klient to vzal jako dobře.

24:50

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No a následně on vlastně potom ukončil spolupráci v CDZ, protože se tam s jinými pracovníky nesedl. Ale stává se to. A vlastně i klienti...

25:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

když se s tím pracovníkem, ať už sociálním nebo zdravotním, necítí dobře, tak si můžou sami říct o změnu pracovníka. A stává se to nějak často? No tak, že by to byl nějaký standard, to ne, ale určitě třeba dvakrát, dvakrát do roka, třikrát do roka se stalo, že klient chtěl změnit pracovníka a

25:35

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A taky se stávalo, že vlastně pracovníci sami, když ty klienti byly velmi nároční, ta péče byla náročná, tak se buď u toho jednoho klienta po domluvě s klientem a s rodinou střídalo více zdravotních i sociálních pracovníků a nebo prostě došlo k výměně.

25:53

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

No, tak nějak ještě mě zajímá, kdybyste tak nějak měla popsat takový váš běžný pracovní den v tom CDZ, jako ta terénní sestra, tak jak vypadal tak nějak takový váš běžný pracovní den, i ta práce s tím klientem, vyloženě prostě, jak to tak nějak probíhalo.

26:13

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

To se ale takhle jako vůbec individuálně nedá popsat. Můj pracovní den každý den začínal kávu a hodinovou poradou, což bylo strašné. Každý den hodinová porada, faktboard, probírat klienty. Když to bylo strukturovně, šlo to, ale většinou se to strhlo k nějaké debatě, nikdo o ničem, což bylo strašně ubíjející. A pak to bylo tak, že vlastně...

26:44

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Vždycky, každý den prioritu měli klienti v krizi. Takže ty, co byly v krizi, tak se prostě za nima vyjíždělo a řešily se s nima ty akutní potíže. No a potom vlastně byly naplánované aktivity s klientama, třeba nácvik nějakých dovedností nebo...

27:07

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Edukační programy, co se týče třeba návykových látek, užívání medikace, to se opravdu nedá říct. Nebo v rámci rehabilitace soustředili jsme se na ty cíle a plány, co klient chtěl. Třeba klient se naplánoval, že by si rád vyřídil nějaké dávky na úřadě, ale nebyl schopen výjít z domu. Tak jsme třeba 14 dní trénovali jenom to, že jsem k němu přišla.

27:37

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

On se nejdřív třeba oblekl na snídal, druhý den jsme trénovali to, že se oblekl na snídal a byl schopen se umít, pak se oblekl na snídal a byl schopen výjít z bytu třeba jenom za dveře, pak se vrátil a třeba za měsíce nám podařilo dojít na úřad. Ale všechno se to odvíjelo od těch plánů, od toho individuálního plánu toho klienta, co si dal za krátkodobý cíl.

28:05

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Tak přesně se nedá říct, co, co, jakože když se vzpomenu rok zpátky, tak když se vzpomenu na konkrétního klienta třeba, tak bych dokázala říct tu strukturu toho dne. Někdy jsem měla za den pět klientů, někdy jsem měla za den jednoho klienta, někdy dva, někdy jsem měla na starosti ambulanci, někdy jsem měla školení. To je fakt jako individuální a při té práci s tím klientem.

28:37

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Je to hodně o těch potřebách a aktuálních pocipech toho klienta.

28:46

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Když byste tak nějak měla se zamyslet na to vlastně prací, tak vnímáte, že ta práce je jako velký přínos pro toho klienta samotného, že mu to hodně pomáhá tady ty terénní služby v tom vlastně procesu toho nějakého, ne že úplně zotavení, ale prostě toho procesu té reintegrace do té společnosti. Tak já...

29:17

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Za sebem můžu říct, že první vnitřní úspěchy...

29:23

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

S těma klientama jsem cítila až po dvou letech té práce, protože opravdu ze začátku strašně trvalo, než nám ty klienti a i ty nemocnice a i ty psychiatři začaly věřit, že to CDZ má nějaký význam. To byl takový ze začátku boj s větrnými mlíny, bohužel teď je to znova, ale tak to už není moje starost. Ale bylo to o tom, že řeknu na tom trhu.

29:50

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

vydobít nějaký dobrý slušný jméno a nějakou pozici a vlastně ukazovat té nemocnici, že ty klienti, kteří jsou v naší péči,

30:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

se vlastně do té nemocnice nevracejí. Protože vlastně najednou zjistíte třeba u jednoho klienta, proč se tam ten klient každý tři měsíce vracel. Jo, ale to je ta práce s tím klientem, práce s tím prostředím, vlastně získání nějaký důvěry toho klienta, získání důvěry té rodiny. A já za sebe můžu říct, že za těch šest let, co jsem tam pracovala, jsem měla

30:30

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Sedm klientů, kteří za těch šest let byli hospitalizovaní za šest let pouze dvakrát. Dvakrát. Předtím byli hospitalizovaní třeba každý měsíc, aspoň týden, nebo byli tam třeba půl roku v kuse. Takže si myslím, že ta práce má smysl a má smysl i o tom otevřeně mluvit a i pro tu společnost.

30:59

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

aby se nenahlíželo na ty duševně nemocný skrz prsty. Ty duševně nemocný nebyly stigmatizovaný. A když jste teda vlastně říkala, že ty klienti teda, než vlastně byly tady tohle CDZ a ty terénní služby, takže se vracely jako často na ty hospitalizace, tak jaký třeba si myslíte, že to byl tam ten důvod, když jste říkala, že jste se setkala teda s klientem, který se vracel?

31:29

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Jedním z důvodů byly finance, protože ty klienti neuměly hospodařit s financema. Druhý důvod byl tak, že klienti neměli žádný nějaké návyky sociální uvařit si nakoupit, nebyli schopní vycházet z domu, takže se třeba zabarykádovali na tři měsíce. Na tři měsíce tam prostě měli nějaké potravy, pak už nebylo z čeho. Nebo nedokázali žít s tím okolím v rámci rodinného domu nebo v rámci paneláku.

31:58

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Nebrali lajky většinou, nikdo na ně nedohlížel, nikdo s nimi nemluvil, lidi se jich stranili. A vlastně i v rámci CDZ-ka byly určité skupiny podpůrné, kdy jsme s klienty chodili do zoo, jezdili jsme na výleky, společně jsme vařili.

32:18

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Každý týden jsme se stýkali na skupině. Prostě ty klienti měli možnost poznat i něco jiného. A hlavně měli i možnost pozdílet v rámci toho CDZka, pozdílet s dalšími klienty, který měli nějakou zkušenost s tím duševním onemocněním. A za mě teda největší úlohu v CDZku hrajou píři, kteří to jsou vlastně pracovníci v sociálních službách.

32:47

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

který mají lektorský pírský kurz a jsou to klienti, který sami mají zkušenost s duševním onemocněním a prošli si zotavení.

32:58

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

A třeba jakožto ta terenní sestra, tak mě ještě zajímá vlastně, když s těmi lidmi jste dělala spoustu těchto aktivit a pomáhala jste jim učit se třeba dojít na nějaký ten úřad a podobně, tak třeba řešila jste někdy i s klientama, že nějaké návaznosti na vztahy třeba s rodinou a takhle, že jste jim pomáhala třeba v nějakých takovýchto rodinných kruzích a podobně?

33:27

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Tak určitě v rámci CDZ byla možná i rodinná psychoterapie, kterou zajišťoval psycholog, ale většinou se nějaké ty sezení společná odehrávaly i u těch klientů doma, když žili s rodinou, takže určitě jsme...

33:43

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Dělali i psychoedukační rozhovory s rodinou, kdy jsme seznamovali s průběhem toho duševního onemocnění. Jak třeba jednat, když se ten stav zhorší, co dělat. Vytvářely se různé krizové plány, protikrizové plány na konkrétní situace. Ta práce byla vlastně se všema, s celým okolím toho klienta.

34:10

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Když jsme měli mladistva u klienta, tak jsme spolupracovali i se školou, s hospodem. Když jsme měli klienta, který měl opatrovníka, tak jsme spolupracovali s magistrátem. Když jsme měli klienta, který je s duální diagnozou, což znamená psychiatrická diagnoza plus závislost, tak jsme spolupracovali s protidrogovým policií. Takže ten okruh těch spolupracujících...

34:37

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

spolupracujících osob a vlastně informování těch osob byl jako rozsáhlej. Ale je strašně důležitý říct, že třeba klient musel dát souhlas, informovaný souhlas s tím, že můžeme probírat určité věci třeba s tou rodinou. Bylo strašně důležitý vědět, že ten klient u toho rozhovoru je.

35:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

To je opravdu jedna s tím klientem s respektem, s pokorou a s úctou. I když má nemocnění. Takže vlastně jste byla taková spojka mezi tím celým světem tady a tím klientem. Někdy to tak vypadalo, že jsme byli první kontakt s klientem třeba po dvou letech, kdy ten klient opravdu byl jenom po nemocnicích.

35:28

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

žil někde ve skvotu jako bezdomovac, tak jsme byli prvním kontaktem. Podpracili jsme s magistrátem, prostě se všema jednotkama, s lékaři.

35:40

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

No, ještě mě zajímá, je třeba něco na té práci, když byste měla vy sama říct, protože každý, když se řekne třeba terénní sestra, tak si představí nějakou sestru, která má určité nějaká specifika, dělá takovou amakovou práci a tak, ale jestli je třeba něco pro vás, co na té práci, co ostatní třeba nevidí, ale je to nejdůležitější, protože je strašně důležité v té práci.

36:12

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Je to strašně o osobnostním nastavení. Člověk se nesmí štítit těch lidí, musí respektovat to, jak to doma mají. A za mě je, co je jako strašně důležité, vědět, uvědomovat si potenciální riziko a neblát se toho. Vědět, že se může kdykoliv cokoliv něco stát, ale i přesto prostě... Teď jste mi vypadla...

36:45

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Říkám, že je trochu důležitý vědět to riziko, víceznámený s tím rizikem, že se může něco stát, ale nebát se toho, protože v tom domácím prostředí ty klienti to znají, vědět už dopředu mít zmapovaný unikový cesty.

37:06

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Jako to riziko, i když jdete s klientem k lékaři nebo je v nějakým svojím nedobrým rozhladu, tak klient ten může být nebezpečnej. Ale tak prostě je, to v té práci patří. A co třeba považujete v té práci za takové nejnáročnější? Kolegy.

37:32

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Je to blbý, ale tak to je, protože mám teď špatnou zkušenost s kolegama. Ale co je špatný pro tým je, když ten tým nemá svoji sounáležitost, nedodržuje nějaké hodnoty toho týmu.

37:53

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A to je potom velký problém a ty klienti se dostávají do slepých uliček a oni to poznají, že ten tým nefunguje, že si zároveň protiřečí ty strany a to je to špatně a tak by to nemělo být. A jsou třeba tady při té práci pro vás nějaké situace, které jsou pro vás nějak psychicky náročné při zvládání té práce?

38:20

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Tak každopádně vzhledem k tomu, že mám rodinu a CDZ je v malém městě, kde se s těma klientama potkáváte, tak jsou velmi nepříjemný situace, když ty klienti jsou třeba pod vlivem návěkových látek a vidí vás s rodinou a vulgárně na vás volají, ukazují si na vás, obtěžují vás a přece jenom, když jdete s rodinou.

38:47

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

tak je to náročnější, než když bych byla sama a byla bych v té pozici, že teď jsem jako by ta psychiatrická sestra, tak si dokážu to srovnat jinak, než vlastně před publikem jako matka, dětí, manželka, partnerka, kamarádka. To je jako hodně nepříjemné, ale s tím se prostě musí počítat, že člověk, který žije na malé obci, kde...

39:17

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

ty duševně nemocní taky žijou, tak se s nima prostě budete potkávat i v běžním životě. No, kdybyste tak nějak měla ještě popsat tu svoji roli té sestry, tak vlastně jaké dovednosti jsou podle vás klíčové jako pro tuto tu práci, co by měla prostě splňovat terénní sestra? Jaká by měla být podle vás? Kdybyste měla popsat klidně i popište sebe, jaká jste vy terénní sestra.

39:45

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

tak každopádně by měla umět naslouchat, měla by k tomu člověku přistupovat s jedinečností a s pokorou. Samozřejmě by měla být empatická, měla by být...

40:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

profesně na úrovni, takže za mě nějaké komunikační dovednosti jako na velmi dobré úrovni měla by být týmová, měla by být týmovým hráčem, protože je potřeba sdílet ty věci s týmem od tom klientovi.

40:26

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

A hlavně by si měla najít čas na svoji psychohygienu, protože ta práce je velmi náročná. Měla by mít nějaký ventil, kam vypouštět ty emoce a ty příběhy těch lidí. Měla by mít nadhled na ty věci, i když některé ty příběhy a to sdílení se vás samozřejmě dotýká.

40:51

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

ale je důležitý mít na tohle čistou hlavu. Jo a ještě bych měla mít řidičák a dobře řídit. Dobře. A ještě bych měla mít rychlé nohy a utíkat. To je taky dobré, to je umět. Jo a ještě bych měla mít čistou hlavu a v krizových situacích fakt zachovat klid, nepanikařit, opravdu být psychicky odolná.

41:21

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

No, ještě mě zaují vlastně, jak jste říká teďkom s těma klientama, s těma jejich příběhama, když oni se vám určitě svěřujou se spoustou příběhu a člověk to pak tak nějak asi potřebuje ventilovat, protože věřím, že toho musí být hodně, tak jak to třeba řešíte jako i vy, že vlastně nevím, jak to mám jako popsat, ale...

41:49

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Třeba, že máte nějakého klientes a jestli vám ho třeba není líto, nebo jestli potom nemáte takové sklony k tomu, že prostě s ním jednat výstřela v rukavičkách a podobně, protože vám ho je líto a už by to bylo takové zase neprofesionální úplně. No a tohle je přesně o těch nastavení těch hranic.

42:12

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Jako ano, můžeme být klienta líto, ale musím si k tomu najít ty profesní hranice a ten odstup. Protože když by mi bylo každýho líto, tak to se prostě takhle jako pracovat nedá. Jako určitě jsou situace, kdy jsme společně s klientem plakali. A na tom není nic špatného. Prostě když se opravdu uděje něco, je...

42:36

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Měli jsme klienty s posttraumatickou stresovou situací nebo ty ženy, který byly týraný, tak samozřejmě i ten pláč, který může přijít i ze strany toho pracovníka, je naprosto v pořádku.

42:55

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Je důležitý se na nic nehrát, je důležitý, i když vám klient něco sděluje a vy se v tom necítíte dobře, tak je důležitý tomu klientovi říct narovinu, protože ty klienti to na vás poznají, že jednáte neupřímně. Tak říct prostě, že dneska to jako fakt nejste dobře naladěná a oni to poznají. Takže jako otevření, otevření jako mluvit. A máte i možnost to vlastně sdílet s tom týmu, takže otevřeně mluvit o svých pocitech.

43:24

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Jakože ta práce je velmi těžká, když máte dobrou podporu týmu, tak vlastně i ta filtrace těch pocitů, že si to nenosíte toliko domů a máte doma klid v rodině, je pěkný, ale potom, když se to nedaří a v práci ten tým není podporující, tak je to potom zahlucující.

43:47

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

velmi rychle v tomhle dochází k vyhoření těch pracovníků, proto je taková vysoká fluktuace těch pracovníků na pozděcích těch sester i na pozděcích sociálních pracovníků. Vždycky, když se vyměňují pracovníci, tak je to o tom, že ten tým nebo to vedení toho týmu není prostě naslouchající a není podporující.

44:11

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Kdybyste tak měla schrnout tady tu a tu práci i celkově třeba i tu současnou, protože pořád zůstáváte na pozici té terénní sestry, ale tady tu práci děláte teď chvilku. A tak co vám tady ta práce v tom CDZku dala do života? Profesně i osobně? Co vám to dalo? Tak...

44:40

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

Práce s duševně nemocnými, mě vždycky látala s duševně nemocnými a pracuji, nebo jsem pracovala až 16 let, takže pro mě je to něco důležitýho, něco, co se dá zhmotnit a pochopit. Dalo mi to nějakou moji...

45:00

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

profesní jistotu, naučilo mě to vnímat, moje hodnoty, vážit si sama sebe jako člověka a co mi to vzalo, tak mi to vzalo iluziv o tom, že když věříte člověku, s kterým pracujete, tak to nemusí být přítel. To mě jako naučilo, že nemám věřit každému, nebo každému, o kom si myslím, že je můj přítel.

45:34

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

No a tady díky třeba tady té práci, tak už tady na to trošku narážíme, ale jestli se nějak třeba změnil váš pohled na klienty nebo na lidi jako tak nějak jako obecně díky tady té práci. To ne, to určitě ne. Já díky tomu těm zkušenostem tak mám možnost vlastně i nadále spolupracovat s jinými CDZky, kde pomáhám v rámci metodik, v rámci vykazování.

46:04

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

Děláme nějaké společné konzultace, ale to je jen tak, protože mě to baví a svoje psychiatrické zkušenosti a komunikační dovednosti vlastně můžu využívat v plné kompetenci ve své nynější práci, což jsem strašně ráda, že vlastně zaměstnavatel v rámci domácí zdravotní péče mi uznal moje specializační vzdělávání.

46:31

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

kde vlastně můžu nějakou tou metodou zotavení, metodou care pracovat vlastně i tady s těma somaticky nemocnýma klientama. No a je tak nějak, asi se ptá na všechno a jestli ještě když tak něco, co jsme se třeba nebavili a pohožujete to za nějaké důležité, co byste chtěla třeba ještě doplnit? Jediný, s čím já jsem se teď setkávala za poslední dobu v té domácí zdravotní péči,

47:05

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

A co mi přijde fajn, aby to i ostatní v těch CDZ kvěděli, což se mi jako daří, když s těma vedoucíma pracovníkama održu kontakt, teda s jinýma než v místě, kde jsem, tak je, že v rámci domácí péče je tolik klientů, kteří mají vážné duševní onemocnění.

47:31

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

a jsou úplně bezprizorní. Ale protože tam třikrát denně dochází domácí zdravotní péče, tak ty klienti vlastně jsou zajištěný po té zdravotní stránce a chybí jim ta sociální podpora, ta prostě vyřídit nějaké dávky, prostě dojít s nima na ten úřad.

47:56

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

A tam si myslím, že by měla být větší spolupráce mezi organizacema, který vlastně chodí do terénu. To si myslím, že není. My jsme se teda o to snažili v tom CDZ, kde jsem pracovala, tak jsme byli navázaný vlastně na všechny ty terénní domácí zdravotní služby, ale bohužel teď za ten rok, co jsem...

48:25

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

v té domácí zdravotní službě, tak nás nikdo z CDZ-ka za tady tím účelem vůbec nekontaktoval, což mi přijde jako strašně škoda, protože to CDZ-ko pro ty klienty nemá být trvalé. To je prostě taková přichodná stanice mezi začleněním. To není jako pořád, že budou sestry a pracovníci z CDZ-ka někam provázet.

48:47

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

To je o tom, aby si udělali zkušenost, aby si udělali vlastní náhled. Ale tohle mě jako třeba chybí. Ale já v rámci i zkušeností s CDZ a v rámci zkušeností se sociální práce s jednoduchým sociálním poradenstvím, tak mám jako by posvěcené.

49:06

S… Speaker 2 (Chrjukinova)

že můžu v rámci teď své práce, té schůzky, třeba té rodině, tu rodinu nasměrovat, kam se obrátit, kde zažádat o příspěvek na péči, kde se zažádat o dávky hmotný nouze. Prostě takový ten jednoduchý sociální poradenství můžu dělat. Takže mě to vlastně naplňuje a vlastně je to pro mě takový nějaký zadostě učinění.

49:33

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

toho všeho, co jsem si prošla v tom předchozím zaměstnání. Dobře, tak jo. Tak to by takhle bylo teda ode mě asi všechno. Já už jsem se zeptala asi tak nějak na všechny tady okruhy, co jsem měla připravené. Takže moc vám děkuju za velkou otevřenost a za všechny odpovědi.

50:00

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

a zkušenosti, kterými jste se tady se mnou podělila. Moc si to vážím. A asi bych tady ten rozhovor mezi námi ukončila. Takže moc děkuji. Tak já taky moc děkuji. Bylo to příjemné si s vámi povídat a přeju vám, aby se vám v tom vašem studiu dařilo a abyste potom našla práci, která vás baví, která vás bude bavit a která vás bude naplňovat, protože je důležitý dělat práci.

50:30

S… Speaker 1 (Chrjukinova)

srdcem, hlavou, ale hlavně s nějakým přesvědčením a vědomím, že to má smysl a to je pak za mě nejdůležitější. Tak jo, děkuju pěkně. Hezký večer. Teď vám, následanou.

Περίληψη

Ρωτήστε τον Αλ γι' αυτό το σενάριο.